Integrační funkce polopropustných městských hradeb 

Mám klukovský sen - chci se projít po brněnských hradbách. Chci se z nich podívat do kraje v 17. nebo nějakém šťastnějším století. Chci sestoupit do ulic města. Jako pan Brouček chci potkávat dobově oděné lidi, naslouchat o čem na Zelném rynku povídají, jaké mají starosti i radosti. Zajít do hospody a poslouchat šumaře oné doby. Chci přijet jako cizinec k Veselé bráně a vidět město zvenčí, odhadovat jeho produkční a obchodní potenciál. Chci se setkat s mocnými i chudými různých dob. Chci vytušit čím město žilo v různých dobách a pochopit jeho jedinečnost - génia loci. Chci se zcela jinak zamyslet nad tím, kde žiji svůj život dnes. Z hodnot, prožívaných lidmi chci odvodit i trvale platné charakteristiky tohoto místa a pochopit svou dobu i své místo v kontextu kulturního prostoru a historie. Konečným cílem mé touhy je porozumět čím může lokální kultura, kam patřím, přispět ke globalizující se Evropě a čeho se má bát. Za jakých podmínek může vize prosperující a mírově Evropy (okamžitý stav nestabilní dynamické rovnováhy různých prolínajících se subsystémů) být skutečností - když historie spíše ukazuje Evropu jako nebezpečný parní stroj. A naše lokální zkušenost z mnohonárodní monarchie je pro tuto vizi plná vytěžitelných poučení, které stojí za to předat dál. Chci vědět co mám říct svým dětem - oč mají jako občané tohoto města usilovat a jak se chovat aby byli šťastni. Chci aby všechno to, co vím, neodešlo záhy se mnou. 

Vím, že kolem mne žije řada lidí, které tento sen i potřeba osloví. Všichni jste shromáždili pramenný materiál a spoustu životních zkušeností, které jsou však rozptýleny. Jak odcházíme, mizí s námi. Určitě však uvažujete podobně. Hledám tedy lidi ochotné učinit svá soukromá bohatství dostupnými a ochotné podílet se na realizaci mého klukovského snu. 
Tento sen má reálné obrysy. Multimediální technika dnes umožňuje procházku fiktivními prostředími zcela běžně. Kompaktní disk může obsáhnout všechny existující plány, mapy, bůhvíkde roptýlený obrazový materiál (portréty osob, veduty města, žánrové obrázky, exponáty z muzea), může umožnit sledovat střihy staršího filmového materiálu i za tímto účelem nově vytvořené animace. Může nabídnout psané texty, komentovanou četbu listinných materiálů. Může nabídnou vaše osobní vyprávění o tom, co byste chtěli sdělit. Interpretace historie se přece nedá oddělit od osobnosí interpretů samotných (mají přece také své osobité kouzlo). Může nabídnout vaše vzpomníky nebo sdělení o historicích, kteří již nežijí - s jejich portéty. Prostě tato technika umí vše podat zcela přesvědčivě, skoro živě. Znám nejméně dva dovedné lidi, kteří jsou ochotni přijmout zakázku na tuto práci. Neznám však osobnost, která by v odborných kruzích historiků, uměnovědců, architektů, archeologů, vojenských historiků, muzikantů i duchovních osob dokázala strhnout kolegy a přátele k tomuto počinu. Neznám zatím scénáristu, který by se chopil úlohy vystavět myšlenkovou kostru tohoto díla se silnou vizí, přijatelnou pro všechny zmíněné.  Toho, kdo ze snu postaví projekt. Neznám  ani sponozory, kteří by rádi přijali úkol zaplatit to, co je nutné. Určitě však jsou kolem nás. Určitě se najde organizace, která pochopí velkou atraktivnost hodnotného suvenýru tohoto druhu ve vícejazyčných mutacích. Sám bych takových kompaktních disků koupil jistě dvacet - nejen pro své dvě děti, ale i tucty dobrých přátel v cizině. 
 Zcela určitě bych chtěl poznat země našich sousedů podobným způsobem, než tam pojedu. Viděl bych pak z toho, co je vidět, mnohem více. Viděl bych však i to, co vidět nemohu. Hloubku i neviditelné části jejich kultury, ke které to, co z viditelného zbylo, představuje jen pouhé nápovědi. Tato zdánlivě osobní libůstka má i velmi praktický dosah v integrující se Evropě. Z lepšího poznání, obecně řečeno, plyne i větší tolerance a snad i možnost spolupráce. Neumím si představit, že by sponzorování takového projektu i v širším rámci nepřivítala některá nadnárodní instituce. A o tom má nakonec být mezinárodní konference "Rozcestí evropské kultury - zodpovědnosti a naděje", připravovaná městem Brnem a Masarykvou univerzitou na podzim 1998. 

Řečeno s Jonathanem Swiftem "Vision is the art of seeing invisible". Bez vize historie a z ní odvozené vize budoucnosti skutečně nemůžeme žít. To co mám na mysli představuje mohutný prostředek poznání - a to je vlastně můj klukovský sen. Přidáte se? 

Lubomír Kostroň 
14.2.1977