DOMÁCÍ
ÚLOHA NA PRÁZDNINY 2000
Jen
málokdo z nás si dovedl před rokem 1989 představit změny, které proběhly
za uplynulých 10 let. Po vstupu do EU nás čeká další srovnatelný šok. Především
ten, že universita vstoupí do konkurenčního prostředí. Pro nás, lidi z
"nevýrobní sféry" obecně a vysokých škol zvláště to šok určitě bude
(jako státní zaměstnanci, někteří dokonce i universitní profesoři, máme
svůj společenský status a tedy své jisté!). Z čeho bude překvapení sestávat?
- Studenti si budou daleko častěji
než dosud vybírat kde chtějí studovat a pověst kvality školy bude v jejich
volbě čím dál víc rozhodující (lidová moudrost "laciný dvakrát placený"
bude v kompetitivním věku na trhu kvalifikované práce významnější než u
spotřebního zboží).
- Základna pro srovnávání bude nejen
evropská, ale globální. Naše nejlepší university se neúprosně stanou pouze
regionálními, regionální nejspíš jen bakalářskými kolejemi. Dělící hranice
kvality se povede mezi "výzkumnými" universitami s mezinárodními granty
a spíše jen "výukovými" universitami.
- Určitě bude školné, které bude
podle pověsti školy diferencované. Tak jako jsou nejlepší firmy
výrobní sféry orientované na potřeby zákazníků, i university se budou muset
stát "customer - oriented". Boj o studenty už začal.
Co
musíme přes léto udělat? Informujte svůj Akademický senát, že se pouštíte
do práce a podívejte se kdo se z vašeho okolí připojí. Potom uvažte následující
cíle, sedněte a pište co vás napadne. Nejdříve jde o vaše individuální
představy. Pak je proberte s kolegy navzájem. Do dlouhodobých koncepcí
se podívejte až nakonec - ať vidíte v čem se lišíte.
1. Musíme se stát co nejvíce výzkumnou
universitou.
2. Musíme analyzovat situaci na fakultách
a podívat se, které obory mají šanci přetrvat díky své evropské kvalitě
a které je třeba zachovat, protože tvoří naši neopakovatelnou kulturní
specifičnost ve srovnání s konkurencí. Musíme si rovněž říci, které obory
asi soutěž nepřežijí. A podívat se po vzorech – které obory mají
vzniknout? V rozboru musíme být zcela neosobní a věcní. Součástí
rozboru je personální výhled v akreditacích oborů a syntézou pak cílevědomá,
jasně formulovaná akreditační politika stávajících fakult.
3. Do syntézy patří další rovina úvah.
Musíme zbavit pouze fakultních hledisek a uvažovat v rámci příbuzných oborů,
pěstovaných v brněnském regionu (tedy uvažovat v měřítku nejen university,
ale všech vysokých škol ve městě, jako by nebyly rozděleny). Musíme si
umět představit, že vzniknou sdružení, která jdou přes rámec stávajících
dělení na fakulty, na kterých se budou podílet všichni. Pohled z lokální
perspektivy jednotlivých fakult (soupeření) pouze ohrožuje jejich vznik
a oslabuje jejich úspěšný nástup a rozvoj. Určete si, kterými obory se
na nich zúčastníte. Z těch sdružení která již jsou nebo se chystají,
lze uvést například:
- vzdělávací centrum
pro zaměstnance aparátu EU,
- Technopark,
- Medipark.
Další
sdružení si klidně vymyslete. První uvedené sdružení je nyní ve stadiu
formování vize a ucházení se o „zakázku“. VELMI spěchá – pan kvestor umí
odpovědět na otázky a je adresátem vašich představ. Druhé
existuje již pár let a potřebuje se změnit z realitní kanceláře na líheň
nových nápadů. O Mediparku se představy zatím jen chystají.
Financování
škol bude v ještě větší míře vícezdrojové než doposud.
Jistě přeháním, ale zdá se mi, že spory o rozdělování státních dotací jsou
už dnes projevem konzervativního myšlení minulých dob - je to skoro ztráta
času. Státní dotace budou pouhý doplněk rozpočtu. Shora uvedená sdružení
jsou příklady zdrojů, která v budoucnosti zajistí možná většinu příjmů
školy (proporce školného v rozpočtu nebude nikdy příliš významná). Pořádná
výzkumná universita bude mít asi větší příjmy prostředků ze zahraniční
(granty, prostředky na vzdělání eurobyrokratů) než z rozpočtu ČR - bude
prostě přesahovat svým významem rámec republiky. Udělejte si představu
o tom, jakou chcete skladbu rozpočtu řekněme v r. 2010.
5. Mají-li vysoké školy přežít a udržet
si postavení, musí se stát motorem ekonomiky regionu.
Jakými obory se bude vaše fakulta
přímo na rozvoji ekonomiky podílet? Jaké soukromé společnosti založíte,
do jakých vstoupíte, jaký obrat plánujete v r.2010? Kolik míst vytvoříte?(Viz
ony –parky, uvedené shora.)
5. Podívejte se na demografické prognózy
a udělejte si představu o žádoucí skladbě studentů v r. 2010. Uvažte podíl
distančního (virtuálního) vzdělávání a denních studentů. Podíl cizinců
(jakých) a tuzemských studentů. Mužů a žen.
6. Stanovte si vhodné poměry učitelů
a studentů po oborech, uvažte, které učitelské kapacity můžete
"koupit" z jiných fakult (vysokých škol) a snižovat tak duplicity (v rámci
MU i jinde). Nějaký nepotřebný obor či fakultu klidně zrušte. Ušetřete
na administrativě. Podívejte se jaké centrálně zajišťované služby RMU skutečně
potřebujete, které ne. Který útvar posílíte, který nebude zapotřebí?
Nepotřebujeme třeba prorektora pro vědu a strategický rozvoj?
7. Tvořivou intelektuální kapacitu
představujete vy a nikdo jiný než vy. Nečekejte koncepce ani řešení od
ministerstva a nikoho jiného. Vedením fakult a naší university je třeba
předkládat koncepce, aby mělo co posuzovat, co ladit se svými, o čem rozhodovat
a hledat pro výslednou představu spojence a způsoby realizace.
8. Musíme se nejen naučit vidět peníze
tam kde jsou – a je jich kolem plno (a zapomenout na vyschlé studánky).
Musíme se naučit za své vize lobovat ve sférách našich politiků. Skoro
nikdo to neumíme. Jiné vysoké školy v Brně to dělají daleko účinněji než
my. Do formálních i neformálních sdružení jdou všichni – rektoři, prorektoři,
nyní už i Akademické senáty VŠ v Brně. Máme se co od sebe učit.
9. Slovo k Akademickému senátu. Ten
má podle zákona schvalovat hospodaření university. Formální (účetní)
správnost hospodaření většinou nejsme schopni posoudit. Jediný aspekt,
který posoudit můžeme je ten, zda vedení university hospodaří tak, aby
naplňovalo věcné cíle svých koncepcí. Máme je však dostatečně jasné vzhledem
ke změnám, které nastupují?
Tak
se prosím pusťte do práce. Sepište představu a výsledek projednejte jako
návrh, neoficiální materiál v Akademickém senátu. Informujte kolegy, kteří
zůstali z nějakého důvodu mimo a pozorně vyslechněte jejich názory. Počítejte
s tím, že se některých vaše práce osobně dotkne (možná i vy pocítíte jejich
problém když zjistíte, že váš vlastní obor není zrovna "rodinné stříbro")
a požádejte je o vlastní návrhy co s tím. I ti, jejichž programy se ukáží
jako útlumové, jsou stále kolegové a spolutvůrci své vlastní i fakultní
identity a budoucnosti. Buďte velmi taktní a citliví – nejde o to působit
revoluci na fakultě a někoho „známkovat“. Adaptace na nutné změny je silně
stresová situace. Požádejte vedení fakulty o projednání materiálu. Vedení
fakulty není třeba z práce vynechávat, jen je třeba si zachovat nezávislost
vlastního úsudku.
K
těmto rozborům, úvahám a syntéze určitě přizvěte všechny vědce a učitele,
kteří pobyli nějaký čas v zahraničí. Mají v hlavě jiné "mentální
modely" naší budoucnosti - tak to využijte. Každý máte po šuplatech různé
materiály z cizích universit. Určitě přizvěte mladé - my staří máme přirozeně
horizont vidění problémů hodně krátký. Pouhou regionálnost významu
naší universitě nám nepřiřkne žádný vnější orgán, formát universitě dodáváme
jen my - formátem našich vlastních představ a kvalitou smysluplné práce.
Lubomír Kostroň
6.6.2000
