DOMÁCÍ ÚLOHA NA PRÁZDNINY 2000

Jen málokdo z nás si dovedl před rokem 1989 představit změny, které proběhly za uplynulých 10 let. Po vstupu do EU nás čeká další srovnatelný šok. Především ten, že universita vstoupí do konkurenčního prostředí. Pro nás, lidi z "nevýrobní sféry" obecně  a vysokých škol zvláště to šok určitě bude (jako státní zaměstnanci, někteří dokonce i universitní profesoři, máme svůj společenský status a tedy své jisté!). Z čeho bude překvapení sestávat?

-  Studenti si budou daleko častěji než dosud vybírat kde chtějí studovat a pověst kvality školy bude v jejich volbě čím dál víc rozhodující (lidová moudrost "laciný dvakrát placený" bude v kompetitivním věku na trhu kvalifikované práce významnější než u spotřebního zboží). 
- Základna pro srovnávání bude nejen evropská, ale globální. Naše nejlepší university se neúprosně stanou pouze regionálními, regionální nejspíš jen bakalářskými kolejemi. Dělící hranice kvality se povede mezi "výzkumnými" universitami s mezinárodními granty  a spíše jen "výukovými" universitami.
- Určitě bude školné, které bude podle pověsti školy diferencované.  Tak jako jsou nejlepší firmy  výrobní sféry orientované na potřeby zákazníků, i university se budou muset stát "customer - oriented". Boj o studenty už začal.

Co musíme přes léto udělat? Informujte svůj Akademický senát, že se pouštíte do práce a podívejte se kdo se z vašeho okolí připojí. Potom uvažte následující cíle, sedněte a pište co vás napadne. Nejdříve jde o vaše individuální představy. Pak je proberte s kolegy navzájem. Do dlouhodobých koncepcí se podívejte až nakonec - ať vidíte v čem se lišíte.

1. Musíme se stát co nejvíce výzkumnou universitou.

2. Musíme analyzovat situaci na fakultách a podívat se, které obory mají šanci přetrvat díky  své evropské kvalitě a které je třeba zachovat, protože tvoří naši neopakovatelnou kulturní specifičnost ve srovnání s konkurencí. Musíme si rovněž říci, které obory asi  soutěž nepřežijí. A podívat se po vzorech – které obory mají vzniknout?  V rozboru musíme být zcela neosobní a věcní. Součástí rozboru je personální výhled v akreditacích oborů a syntézou pak cílevědomá, jasně formulovaná  akreditační politika stávajících fakult.

3. Do syntézy patří další rovina úvah. Musíme zbavit pouze fakultních hledisek a uvažovat v rámci příbuzných oborů, pěstovaných v brněnském regionu (tedy uvažovat v měřítku  nejen university, ale všech vysokých škol ve městě, jako by nebyly rozděleny). Musíme si umět představit, že vzniknou sdružení, která jdou přes rámec stávajících dělení na fakulty, na kterých se budou podílet všichni. Pohled z lokální perspektivy jednotlivých fakult (soupeření) pouze ohrožuje jejich vznik a oslabuje jejich úspěšný nástup a rozvoj. Určete si, kterými obory se na nich zúčastníte.  Z těch sdružení která již jsou nebo se chystají, lze uvést například:

   - vzdělávací centrum pro zaměstnance aparátu EU,
   - Technopark,
   - Medipark.

Další sdružení si klidně vymyslete. První uvedené sdružení je nyní ve stadiu formování vize a ucházení se o „zakázku“. VELMI spěchá – pan kvestor umí odpovědět na otázky a je adresátem   vašich představ.  Druhé existuje již pár let a potřebuje se změnit z realitní kanceláře na líheň nových nápadů. O Mediparku se představy zatím jen chystají.

Financování škol bude  v ještě  větší míře  vícezdrojové než doposud. Jistě přeháním, ale zdá se mi, že spory o rozdělování státních dotací jsou už dnes projevem konzervativního myšlení minulých dob - je to skoro ztráta času. Státní dotace budou pouhý doplněk rozpočtu. Shora uvedená sdružení  jsou příklady zdrojů, která v budoucnosti zajistí možná  většinu příjmů školy (proporce školného v rozpočtu nebude nikdy příliš významná). Pořádná výzkumná universita bude mít asi větší příjmy  prostředků ze zahraniční (granty, prostředky na vzdělání eurobyrokratů) než z rozpočtu ČR - bude prostě přesahovat svým významem rámec republiky. Udělejte si představu o tom, jakou chcete skladbu rozpočtu řekněme v r. 2010.

5. Mají-li vysoké školy přežít a udržet si postavení, musí se stát motorem ekonomiky regionu. 
Jakými obory se bude vaše fakulta přímo na rozvoji ekonomiky podílet? Jaké soukromé společnosti založíte, do jakých vstoupíte, jaký obrat plánujete v r.2010? Kolik míst vytvoříte?(Viz ony –parky, uvedené shora.)

5. Podívejte se na demografické prognózy a udělejte si představu o žádoucí skladbě studentů v r. 2010. Uvažte podíl distančního (virtuálního) vzdělávání  a denních studentů. Podíl cizinců (jakých)   a tuzemských studentů. Mužů a žen. 

6. Stanovte si vhodné poměry učitelů a studentů po oborech,  uvažte, které učitelské kapacity  můžete "koupit" z jiných fakult (vysokých škol) a snižovat tak duplicity (v rámci MU i jinde). Nějaký nepotřebný obor či  fakultu klidně zrušte. Ušetřete na administrativě. Podívejte se jaké centrálně zajišťované služby RMU skutečně potřebujete,  které ne. Který útvar posílíte, který nebude zapotřebí? Nepotřebujeme třeba prorektora pro vědu a strategický rozvoj?

7. Tvořivou intelektuální kapacitu představujete vy a nikdo jiný než vy. Nečekejte koncepce ani řešení od ministerstva a nikoho jiného. Vedením fakult a naší university je třeba předkládat koncepce, aby mělo co posuzovat, co ladit se svými, o čem rozhodovat a hledat pro výslednou představu spojence a způsoby realizace. 

8. Musíme se nejen naučit vidět peníze tam kde jsou – a je jich kolem plno (a zapomenout na vyschlé studánky). Musíme se naučit za své vize lobovat ve sférách našich politiků. Skoro nikdo to neumíme. Jiné vysoké školy v Brně to dělají daleko účinněji než my. Do formálních i neformálních sdružení jdou všichni – rektoři, prorektoři, nyní už i Akademické senáty VŠ v Brně. Máme se co od sebe učit.

9. Slovo k Akademickému senátu. Ten má podle zákona schvalovat hospodaření  university. Formální (účetní) správnost hospodaření většinou nejsme schopni posoudit. Jediný aspekt, který posoudit můžeme je ten, zda vedení university hospodaří tak, aby naplňovalo věcné cíle svých koncepcí. Máme je však dostatečně jasné vzhledem ke změnám, které nastupují? 

Tak se prosím pusťte do práce. Sepište představu a výsledek projednejte jako návrh, neoficiální materiál v Akademickém senátu. Informujte kolegy, kteří zůstali z nějakého důvodu mimo a pozorně vyslechněte jejich názory. Počítejte s tím, že se některých vaše práce osobně dotkne (možná i vy pocítíte jejich problém když zjistíte, že váš vlastní obor není zrovna "rodinné stříbro") a požádejte je o vlastní návrhy co s tím. I ti, jejichž programy se ukáží jako útlumové, jsou stále kolegové a spolutvůrci své vlastní i fakultní identity a budoucnosti. Buďte velmi taktní a citliví – nejde o to působit revoluci na fakultě a někoho „známkovat“. Adaptace na nutné změny je silně stresová situace. Požádejte vedení fakulty o projednání materiálu. Vedení fakulty není třeba z práce vynechávat, jen je třeba si zachovat nezávislost vlastního úsudku. 

K těmto rozborům, úvahám a syntéze určitě přizvěte všechny vědce a učitele, kteří pobyli nějaký čas v zahraničí.  Mají v hlavě jiné "mentální modely" naší budoucnosti - tak to využijte. Každý máte po šuplatech různé materiály z cizích universit. Určitě přizvěte mladé - my staří máme přirozeně horizont vidění problémů hodně krátký.  Pouhou regionálnost významu naší universitě nám nepřiřkne žádný vnější orgán, formát universitě dodáváme jen my - formátem našich vlastních představ a kvalitou smysluplné práce. 
 
 

Lubomír Kostroň
6.6.2000